V1 a V2
Dne 13. června 1944 byl Londýn zasažen první z více než 2400 létajících bomb V1, které byly tvořeny malými raketami poháněnými jednoduchým pulzním motorem. I když napáchané škody orámovaly novou fázi leteckého válečnictví, pro Němce to byla jen první z plánované Vergeltungswaffe (nástroje pomsty či odplaty). Od poloviny roku 1942 pracovala německá firma Fieseler na projektu bezpilotního letadla Fi 103. První bezmotorový zkušební exemplář byl v prosinci 1942 shozen z Focke-Wulfu Fw 200
a v témž měsíci se v experimentálním ústavu v Peenemůnde-West uskutečnil první motorem poháněný pokus z odpalovací rampy.
Angličtí letci však zjistili jak tyto "rakety" odstranit. Stačilo naletět pod V1 nebo pod V2 a jemně do něj ťuknout křídlem. Raketa potom ztratila směr kterým letěla a zpadla bezvládně dolů na zem.
Technické údaje Fieseler Fi 103 (V1)
Rozpětí: 5,3 m
Délka: 7,9 m
Maximální rychlost: 645 km/h na hladině moře
Maximální vzletová hmotnost: 2180 kg
Dolet: přibližne 240 km v závislosti na vypínacím systému
Výzbroj: 850kg různých výbušnin v trupu
Motor:jeden pulzní proudový motor Argus As 109-014,272 kg tahu
Posádka: žádná; jeden v pilotované verzi Reichenberg IV
